Čas mezi námi - Tamara Ireland Stone

Milovnice cestování, čtení, vaření a 90. let Tamara Stone si pro nás připravila krátký román o mladé lásce v minulosti, který byl vydán ve více než 20 zemích světa, pokračování, psané z Bennetova pohledu, vyšlo v Americe v roce 2013 a již teď autorka připravuje další knížku s talentovanými hrdiny a kroužkem poezie...

Čas mezi námi je tak trochu jiná fantasy romantická kniha, s lehce otevřeným koncem, velkou láskou, kterou, jak už to tak bývá, čeká plno malých i velkých nástrah, se kterými se budou muset hlavní hrdinové poprat a sami se přesvědčí, že není radno si jen tak zahrávat s časem...




Vydal Knižní Klub v roce 2013 

Bennet z dnešního světa má neskutečný dar. Umí se pohybovat v čase i prostoru a vydává se do roku 1995, aby našel svou v čase "ztracenou" sestru, která časo-cestovatelskými schopnostmi neoplývá a nemá se tedy, jak vrátit domů. Během doby, strávené v minulém století se poznává s Annou, které se daří odhalit Bennetovo velké tajemství, které ji zm
ění život a ačkoli ani jeden po tom netouží, zamilují se a zjišťují, že některé hranice by se neměly překračovat.

"Já nikde nezůstávám. Jsem návštěvník. Pozorovatel. Vždycky odcházím." 

Ze všech postav mi byl nejvíce sympatický Bennet - byl nesmírně charismatický a na první pohled sympatický a jak už to v dívčích románech bývá, nechyběly mu delší rozcuchané vlasy, kterými na konci 20. století způsobil lehké faux
pas.
Na druhou stranu Anna mi přišla už od začátku otravná, v mnoha situacích se chovala hloupě a neuváženě, její názory a rozhodnutí byly často rozporuplné. Místy se tvářila jak je nad věcí a bez předsudků, a pak udělala nějakou naprostou blbost.

Kniha nevyužila plně svého potenciálu, celý příběh i námět byl docela originální, ale i přesto se dal domyslet a napsat lépe. Bylo tam jen pár stránek, na kterých se doopravdy něco dělo, ty se však vůbec neshodovaly s řádkami plné vnitřních monologů, nesmyslných rozhodování, kterými tato kniha byla plná, ale možná to tak působilo jen na mě.
Konec byl podle mě úplně divný, nevysvětlený, tak jako spousta zápletek v této knize. Například hlavní důvod Bennetovy návštěvy minulosti se zde neřešil vůbec. Ztratila se mu sestra a nic pro to neudělal, čekal jestli se tu neobjeví sama, a pak se tento maličký problém vyřešil v jednom odstavci a už se o něm nikdo nikdy nezmínil...

"Ten dopis je... ode mě? 

Bennet přikývne.  

Myslíš jako...od mého budoucího já?"

Pokud jste někdo četli Rudou jako rubín, tak nečekejte něco podobného. Čas mezi námi je totiž o tom, jak překonat těch dvacet let, které dělí hlavní hrdiny a díky nímž nemůžou být spolu, tak jak by si přáli. Když se začtete, tak uvidíte klasickou romantickou knížku s trochu podivným hrdinou, který si vás hned po první scéně získá a hrdinkou, která je tvrdohlavá a občas vám lehce poleze na nervy.

Jestli nemáte náladu na žádné těžké čtení a neočekáváte od knížky nečekané zvraty a stránky nabité akcemi, za to byste si chtěli vzít do ruky oddechovou knížku, kterou přečtete na pár posezení, neunudí vás k smrti a občas se pousmějete nad příběhem mladé zamilované dvojice, tak tohle je knížka jako stvořená právě pro vás.

Mějte se krásně

Vaše

KejBí