Sladká políbení (1)

Jak již možná víte jsem romantická duše, takže jsem se rozhodla zapojit do tohoto meme pořádané Syki.

Úryvek může naspoilerovat děj!  

   

Protože jsem už delší dobu nečetla knížky, kde by byla nějaká přehnaná romantika (Fiery heart má půjčené kamarádka) nebo jsem je už musela vrátit, vybrala jsem si ukázku z druhého dílu Vampýrské akademie, kdy se Rose s Dimkou poprvé doopravdy políbí (Nemyslím tu část, kdy je na ně vrhnuto kouzlo). A zase mě to uvedlo do takové nostalgie, kdy jsem začala vzpomínat na dobu, kdy jsem tuto knížku poprvé četla...

   "Ne," oznámila jsem mu. "Nenaučil. Tváříš se jako neviňátko a většinou se ovládáš. Ale ne vždycky. A někdy..." Naklonila jsem se k němu blíž a ztišila hlas. "Někdy nechceš."

   "Rose..." 

   Viděla jsem, jak těžce oddechuje, a věděla jsem, že mu srdce buší stejně rychle jako mně. A neodstoupil ode mě. Dobře jsem si uvědomovala, že je to špatné – znala jsem všechny logické důvody, proč bychom se měli držet od sebe dál. Ale v tuto chvíli mi to bylo jedno. Nechtěla jsem se ovládat. Nechtěla jsem být hodná holka.
   Než si stačil uvědomit, co se děje, políbila jsem ho. Naše rty se dotkly, a jakmile mi začal Dimitrij polibek oplácet, věděla jsem, že mám pravdu. Přitiskl se ke mně blíž a uvěznil mě mezi sebou a zdí. Jednu ruku mi pořád držel u stěny, zatímco druhou rukou mi zajel do vlasů. V tom polibku toho bylo tolik: vztek, vášeň, uvolnění…